Tak si představte: prvňáček si přinese ze školní družiny domů lejstro "Chcete, aby se Vaše dítě zúčastnilo preventivního programu sexuální výchovy, který podle metodiky zkušeného profesora Täubnera provede citlivě školená pedagožka?" ANO - NE. Odvážnější a méně puritánští rodiče, kteří zakroužkovali ano, si po první lekci mohli na domácí nástěnku připíchnout kresbu matky v rouše Evině a otce, jak ho Pámbů sice možná nestvořil, ale jak si ho představuje jeho synek. Ano, děti dostaly za úkol nakreslit své rodiče nahé a místopředsedkyně Výboru na obranu rodičovských práv v reakci na to neváhala zasednout k počítači, aby stvořila pořádně košatý elaborát na téma děti a jejich hanbatí rodiče. Po morálním apelu na rozjezd přitom následovala sonda přímo do rodinné kuchyně této znepokojené ženy: "Rozdíly mezi pohlavími mé tři děti přirozeně znají celkem dobře. Na druhou stranu u nás není přístup k nahotě takový, aby bylo normální prohlížet si cizí dospělá nahá těla," podotýká místopředsedkyně a varovně dodává, "a už vůbec ne takový, aby si nás, rodiče, prohlížely cizí děti!" Pohoršení gradovalo: "Co jiného se ve školní družině stalo? Své nahé (nakreslené) rodiče žáčci odhalili ostatním!" (…) Přemýšlela jsem, co konkrétně matku, která by evidentně měla ráda své rodičovské otěže doživotně pod kontrolou, tolik rozhořčilo. Kreslí její šestileté děti jako Monet nebo Da Vinci, že by ve školní družině každý identifikoval její prsa? Skrývají slipy jejího muže nějaké tajemství? Provalí se na školní půdě, že loňskou dovolenou trávili společně malí i velcí na nudapláži v Bibione? Možná. Možná je za vším ale pochopitelný mateřský strach, že budou jednou děti malovat princeznu se zlatou hvězdou na zadku a prince jako Michelangelova Davida…