AŽ SE ZAHOJÍ A USCHNE...

1. listopadu 2009 v 17:58 | snowgirl |  HALABALA
Až se zahojí a uschne. Přesně tohle bylo heslo našeho sobotního výletu do hor. Abych si jednou pro vždy ušetřila poznámky týkající se mé vysokohorské turistiky ve skejtových botech, zakoupila jsem...za své poslední úspory boty tvrdší než kámen, to abych konečně vypadala jako pravej horskej šerpa a oni si mě konečně přestali brát na paškál. Kde jsou ty časy, kdy mým hnědým kviksilvrům říkala Lysá hora "paní" a "pane" a kdy se před mýma pruhovanýma dýsíčkama zlověstně rozestupovaly beskydské mechy a lišejníky. Pchá. V kotníkových botách tvrdších než kámen jsem prošla malým iniciačním obřadem. Kdyby mě někdo cestou zlynčoval, bolelo by to asi míň. Kdybych cestou porodila, je možný, že bych si toho ani nevšimla. Puchýře na patách zaměstnaly mou pozornost na dobrých deset kilometrů. Ti za náma už mohli chodit lážo plážo bez mapy... po mé krvavé stopě se bez problému dostali až k vlaku. Prý:

"Bolí to? Ty už vůbec nemluvíš." - "Jak kurva."
"Z kopce ale míň, ne?" - "Co já vim..."
"Tak zkus chodit pozadu." - "Dik za radu."

"Je tu ňákaj doktor z hor?"

"Chceš na to bechera?"

"Strčte jí do držky klacek, nalejte ji slivovicí
a já jí to mezitím vyoperuju..."

Dnes mám na každé patičce červený masový ďolíčky velikosti babiččiných čokoládových medailí za nezlobení. V těchto dnech víc než kdy jindy hýčkám své...auto a přemejšlím, že bych vynalezla nějaký bezbariérový boty... kterým zatím většina populace říká nazouváky. (Abych mohla bezbolestně dolízt aspoň k ledničce.) Lížu si rány a přemýšlím, jestli mi na transplantaci paty uříznou kůži z podbradku, nebo ze špeku na břichu. Je to zase tak trochu patová situace. Trpělivě čekám, až se zahojí a uschnou, broukám si k tomu Petra Nováka a přemejšlím, jak dlouhou musel ujít túru, aby napsal ten libozvučný refrén: "Já budu chodit po špičkách..." Já taky, Peťane, já taky.

 


4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dewberry Dewberry | 1. listopadu 2009 v 21:22 | Reagovat

Cha cha, tohle velice dobře znám.
Snad ti ty nohy nebudou muset amputovat, držím palce.

2 Alassea C. Alassea C. | Web | 2. listopadu 2009 v 21:48 | Reagovat

tak takhle jsem se už dlouho nenasmála :-D
samozřejmě ne tvému neštěstí, ale popisu tvých zbídačených chodidel a hlavně závěru, ten byl skvělej..vážně úžasnej článek :-)

3 33 stran i s literaturou 33 stran i s literaturou | 5. listopadu 2009 v 20:27 | Reagovat

HROZNE HROZNE HROZNE!!! Slo by to i jednim slovem, ale tri jsou lepsi.. Predskolni humor, sebelitost, vulgarismy, prehaneni bez nadsazky (jsi cela trochu v nadsazce)... a stara skejtacka! Des bes!

To jen abys nevysla ze cviku, uz je to nuda, ty pochvaly a pochlebovani porad. Prestan skuhrat a nakrm nas poradne! Jak ti jde sepisovani dietniho jidelnicku od tlacenky s cibuli k snidani???

Hermelinu zdar a nakladanemu zvlaste!
A nezapomen: ona umi byt vtipna.... had je toho dukazem!

4 59 kilo i s postelí 59 kilo i s postelí | 5. listopadu 2009 v 21:28 | Reagovat

Krávo :)

Popsat tvou TOMU NATÚRU jedním slovem? Ses zbláznila? A předškolní humor mám beztak vod tebe, ty Margarito Paroubenková... 33 stran? Tys začla psát dvacítkou písmem? Nespamuj a táhni do knihovny, brácho. A na neděli si prosím dva litry vlašáčku... pak ti teprve ukážu, jak chrápe had :)
  

5 33 stran i s literaturou 33 stran i s literaturou | 5. listopadu 2009 v 22:43 | Reagovat

Eh, smulka.... od soboty detox, tesne to nestihnu, ten tvuj vlasacek, tak s tim pocitej a nedrazdi kobru bosou nohou.. Ale v lednici mas svou zasobu od minule ;)

Fight on a ordinaci zdar!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.