SNOWGIRL na Blog.cz

Slovo rande je samo o sobě dost frustrující, protože holky podvědomě počítaj s tou nejhorší variantou, a sice že všechno step by step spěje k tomu, že vám na prvním, dost možná na druhým nebo třetím, strčí on (cizí člověk) jazyk do pusy... a že to tam spěje a že to nemusí bejt uplně přirozený a cool a trendy... a pak se začnete třeba vodit za ruce a budete si psát, že se máte rádi, a budete si vyprávět o počasí a sbírat společně kaštany a podobný hovadiny. A tak se třeba stane, že jste jednou zase zprášení jak psi, někdo někde se vám líbí a vy se někdy někde taky líbíte tomu někomu, kterej je natolik gramotnej a prozíravej, že si obstará vaše číslo... a jedno frustrující rande je na spadnutí. Průser je, že si ani moc nepamatuje, jak vypadá, jen to, že to jiskřilo jak nasliněný prsty v zásuvce, a když je pak sraz jinej den v jinou dobu na jiným místě, kde vypadaj všichni muži v zimních bundách dost podobně, může to bejt průser. Je třeba mít proto oči votevřený, a to nejen předtím, ale i potom a potom. Navíc - přistoupíte-li k tomu dospěle (předem žádný lahváče doma), můžete se na takové "schůzce ve dvou" nebo -ehm- dostaveníčku pořádně zapotit. Pak se třeba taky může stát, že zrovna nemáte den - nechce se vám bejt milá a oslňující a unavuje vás vymýšlet vtipný historky, jen aby řeč nestála, přestože jste si dobře vědoma, že vtipná bejt umíte a že to za normálních okolností ani nedá moc práce... dělat humor (jak by řekla naše imaginární kamarádka Věra). A že o tom navíc ani nemusíte nikoho přesvědčovat stylem Petry Paroubkové: "Vidíte, pane redaktore, Jiří umí být vtipný." (Kór když o tom mnohdy nemá vůbec tušení.) Ale dost o hemenexovým páru. Pak se prostě koukáte na toho kluka, co vám přinesl květinu, zatáhl celou útratu a ještě vás doprovodil přes půl Prahy zu Hause a říkáte si - možná jsem nemusela bejt tak asociální, možná jsem mohla vykládat o celosvětovým míru a útulcích pro zatoulané pejsky... možná jsem mohla dodržovat aspoň základní pingpongovou linku rozhovoru "já-ty-já-ty"... možná jsem se mohla hecnout a udělat ze sebe milou holku s pochopením pro gelové nehty a odrostlý blonďatý přeliv. Občas prostě není chuť, když víte, že ten, se kterým byste ty kaštany rádi sbírali a ještě byste si z nich ze všeho nejradějc postavili pár rozkošných zvířátek, nemá ani páru, kde takovej jírovec maďal roste. A podobný hovadiny.