"Já jsem to dopracovala sem. Proč? Protože jsme žili jako dvě děti na pustým ostrově, co jim stačí utrhnout si banán, když mají hlad, nebo se obejmout, když je jim smutno. Tak to přece nemohlo jít dál. Každej někdy musí vyrůst a vydat se do světa mezi lidi."
(Haruki Murakami: Norské dřevo)