stáli za sebou
a po jednom mě objímali
a pusinkovali
jako každej rok
když mi přibude
kolem pasu jeden letokruh
a ryska váhy se zase
o něco vychýlí doprava
.
ná na ná na tú jú
ná na ná na tú jú
.
červený, nebo bílý?
nebo pivo?
.
nalijte i babičce, ona víno ráda
ale moc se před ní necpěte
víte, diabetes v pokročilé fázi
není zrovna ideální
odrazovej můstek
pro radovánky typu
dvoupatrovej dort
veka s humří pomazánkou
cosi v aspiku
cosi v aspiku jakože s vajíčkem
cosi v aspiku jakože s okurkou
.
zkrátka cosi v aspiku
namísto nějaké košaté metafory
a naučených frází
jako veni, vidi, vici
se kterejma to kromě Caesara
stejně nikdo nevyhrál
.
ná na ná na tú jú
ná na ná na tú jú
.
říkat něco o nostalgii
je jako nošení sov do lesa
a dřeva do Athén
a obráceně
.
nostalgie je totiž
předstupeň paniky
když se na starý diáře práší
a loňský kalhoty lze natáhnout
maximálně tak do půlky stehen
který snad ani nemůžou bejt vaše
a kamarádky se vám vdávaj
jako na běžícím pásu
zatímco váš nejdelší vztah
(ten osudovej) trval čtrnáct dní
s týdenní pauzou
.
ná na ná na tú jú
ná na ná na tú jú
.
ukrojte mi teda jeden klínek
respektive klín
(hlavně aby na něm byla
marcipánová kachnička
a hodně želatiny)
a práskněte šampus
ať se můžeme ještě jednou
pořádně poplácat po zádech
jako lidi co objímaj
starý tlustý stromy
.
jen ať si střihne babička s dědou
kámen - nůžky - papír
teď
aby se nehádali
kdo začne
.
příští rok začne ten druhej
Džína | 8. července 2008 v 13:51 |
8-o teda, uz je mi blbe chvalit cokoli na tomto blogu co se veršuje, ale tohle je fakt dokonale.. :-P