LENOST
někdo by měl sekat trávník
rovnat trička podle barev
vysmejčit klec po andulce
jsem línej a má to grády
(možná to je trochu malér
mít od sebe pořád ruce)
ZÁVIST
závidím Té, co s ní snídáš
co Tě vidí ráno, večer
co jí píšeš esemesky
s mým srdcem je to teď bída
velký holky nemaj brečet
ale je to hodně těžký
PÝCHA
svý o tom ví Austenová
- není pyšná, jenom píše
o těžkostech v našem světě
umí přesně pojmenovat
co je a co není klišé:
máj je u ní běžnej květen
OBŽERSTVÍ
vařili už kočka s pejskem
vařil taky ňákej hrnek
(to jsme byli ještě děti)
já na diety moc nejsem
co se týče různých zrnek
mívám z nich osypky pleti
LAKOTA
byl jsi skoupej na doteky
a já jsem to špatně nesla
(cit začíná přece v dlani)
nebyla jsem jen tak někým
holkou z protějšího křesla
nebo loutkou na pohrání
HNĚV
někdy se na sebe zlobí
on mlčí a ona pláče
kytky cudně klopí listy
zbraně nabíjejí slovy
dotyk mají místo fáče
konec nikdy není jistý
SMILSTVO
pro případ, že řekneš ano
mám na večer rozestlanou
postel první třídy
není vodní, ani vzdušná
je na půl má, na půl už Tvá
přece jenom kdyby…
bittersweet | 5. června 2008 v 9:45 |
Závist a Smilstvo jsou naprosto úžasné a fascinující..! Naplńují euforiíí, přestože to tak na první pohled vůbec nemusí vypadat... P.S.: Trochu to mám podobně, tak jestli nepíšeš ,,fantasy´´, můžeš přihodit radu *)