řeklo se v úterý
a díry po vyloupaných antikoncepčních pilulkách
hlásí úterý právě dnes
.
/v době, kdy je hliníkový plato
víc kalendář než antikoncepce,
to vůbec není špatný/
.
včera se měnil čas:
vzali mi hodinu života
za kterou jsem klidně mohla
.
- uběhnout pět mil na běžícím pásu
- dočíst Elizabeth Bishop
- upíct jablečnej závin, protože to umim
- napsat na magistrát stížnost na technický služby
- ilegálně stáhnout pár filmů (protože to umim)
- případně roztřídit lentilky na červený a modrý
.
/dnes vám vezmou hodinu
příště třeba den
a pak klidně rok…/
.
v úterý máme rande u automatu na kafe
ve třetím patře (počítáno bez přízemí)
budu mít džíny a svetr
a rozpuštěný vlasy
(jak to máš rád a jak to nesnáším)
a jako poznávací znamení
budu v pravé ruce držet café latté
se dvěma kostkama cukru
se dvěma! abys mě poznal už z dálky
.
"Cukr? Víš, že to jde na tloušťku?"
"Dokud mi nezjistí cukrovku, budu sladit ve velkým!"
"Si cynická…"
"Si zvykej…"
.
poznám tě podle chůze
protože na kroky já mám pamatováka
takže když budeš v jedničce
začnu se nervózně ošívat
a nejspíš si připravím
nějakej -rádoby- vtip na uvítanou
a když budeš ve dvojce
narychlo si upravím fazónu
v odraze automatu na pepsi
a drze si olíznu rty
.
"Čau."
"Čau."
"Tak jaká?"
"Dobrý…"
"Kam půjdem?"
"Kam chceš…"
.
pak se otočíš na patě
já vyhodim plastovej kelímek
kde beztak všechen cukr zůstal na dně
(já jsem věděla, proč dva)
a půjdeme: on a ona půjdou
.
"Dolů se člověk míň zadýchá, všim sis?"
"Všim."
"Tak to máme další věc společnou…"
.
budu se tě držet tak
aby nikdo nic nepoznal
(bylo by to na dlouhý vysvětlování
na dlouhý lokte, jak se u nás říká)
- víš, jak to myslim, ne?
.
taky se nenechám oblbnout žádnýma řečma
o Petříně a o Máchovi a o borůvkové zmrzlině
a o řekách, do kterých se dvakrát sice nelozí,
ale potřetí… potřetí by to šlo
(jenom namočit kotníky, vyplašit ryby a hurá ven)
a bůhví.o.čem.ještě
(třeba o parku a výletu do zoo)
.
nejsem blonďatá ani včerejší
.
můžeme se tak předběžně domluvit?
