I.
šedavá má podzim rána
skoro jak zip z manšestráků
nebo onošený gaťky
brouzdám listím jen tak sama
mávám papírovým drakům
z dílny nejednoho taťky
II.
sbírám přání z pod ořechů
abych si je vylouskala
než je budou mámy sušit
vítr jemně brousí střechu
tím svým usedavým trala
které zevnitř lechtá duši
III.
kaštany na psacím stole
přemýšlí, jaký to bude
až se do nich pustí děti
špejle, co se válí kolem
jsou už snad naprosto všude
- je jich skoro jako smetí
IV.
to je toho… jejdamánky
čas ubírá na hodinách
od severu občas fouká
ráno zamrzají schránky
každý den však trochu jinak
aby bylo na co koukat
Lee | 25. října 2007 v 20:05 |
dlouho sem tu nebyla a o mnohé přišla jako třeba o tohle :) naštěstí sem to dohnala :)