15. února 2007 v 22:03 | snowgirl
|
z Evy mám dost možná
svůj kousek nahoty
- ne o moc větší než
ty sám máš z Adama -
těžko říct kdo z nás dvou
dělá víc drahoty
když k sobě ležíme
přitisklí zádama
srdce jim natřikrát
odbilo vyhnání
ze světa hadů a
zlámaných žeber
krádeží jablka
ze stromu poznání
zradili nanejvýš
tak sami sebe
možná Tě obměkčím
hned prvním dotekem
citlivým jak z dlaně
samotné Julie
nemůžeš přeci být
celou noc Montekem
schovaným v peřině
skoro jak mumie
(dva erby) dvě strany
mince až z Verony
Romeo, Julie
souznění na entou
jed kněze Vavřince
silný jak heroin
smrt v přímém přenosu
s nevšední poentou
stávám se krádeží
polibku zločincem?
chci Ti krást po těle
vždy, když si zamanu
v zrcadle noci jsem
Tvá Bonie v košilce
zatímco Ty jsi Clyde
v proužkatým pyžamu
falešné pohledy
skrz tmavé brýle
benzín tak na dalších
sto dvacet mil
původně to měl být
jen krátký výlet
ten ale kurevsky
minul svůj cíl
----------------------------
přes den jsem vyprahlá
studánka bez vody
v poledne býváš mým
nejdelším stínem
pod rouškou noci
jsme spojené nádoby
zakleslé do sebe
svým vlastním klínem
<3 konečně zase Taková! :)
ještěě......