/pět zimních zastavení na cestě ke Štěpánovi/
I.
chytám vločky na udici
(ještě smrdí leklou rybou
- když zafouká od severu)
.
v ohrnutých nohavicích
s chutí skoro nakažlivou
kradu tajně kousky sněhu
.
II.
surfuju na zmrzlé louži
ve sněhulích, které frčí
právě tuto bílou zimu
.
město už má z vloček kožich
komíny z něj blbě trčí
kazí výhled na rovinu
.
III.
píšu email ježíškovi
s prezentací v PowerPointu
co všechno bych vážně chtěla:
.
kafemlýnek zbrusu nový
osm středně velkých jointů
plus převleček za anděla
.
IV.
s vervou balím sněhuláka
hážu na něj smutný oči
dělám všechno, aby roztál
.
svést chlapa, co nemá ptáka
přece není žádnej zločin
jen legrace trochu sprostá
.
V.
Vánoce mi kručí v břichu
asi jako mrtvej kapřík
či zabitá borovice
.
rolničkou si cinkám v tichu
smutno je mi nejmíň za tři
ale nejspíš mnohem více
…
kalba |
ahojky máš moc pěknej blog