SNOWGIRL na Blog.cz

Mám HO ráda jako sůl. Ano, jako sůl. Rozhodla jsem se jít ve šlépějích pohádkové Marušky, akorát s tím rozdílem, že nebudu tak blbá, abych se za tohle tvrzení nechala kýmkoliv kamkoliv vyhnat. Není mi jen úplně jasný, jestli měla Maruška teda na mysli sůl kamennou čili velké čisté krystaly, zpravidla uměle pěstované, které se používají v infračervené optice, nebo sůl kuchyňskou, jenž se získává v solivarech odpařováním mořské vody. Protože ale netuším, co jsou solivary (a za Marušku bych ruku do ohně taky rozhodně nedala), troufnu si tvrdit, že tehdy mluvila o soli kamenné. Měla prostě pana krále ráda jako rozpustný bezbarvý nerost. Vím, nezní to nic moc, ale… snažme se ji pochopit. Třeba já bych se za její tvrzení určitě postavila. Když k tomu připočteme takových 10 000 kuchařů, 5 000 silničářů, nějakýho toho pekaře plus běžný domácnosti, snad bychom už dnes v tom referendu "zda vyhnat nebo nevyhnat Marušku" získali nadpoloviční většinu pro NE. Tím jsem ale trošku odbočila od tématu. Proč ho teda vlastně mám ráda jako sůl? Protože mu přece nebudu říkat, že je čumáček a myšáček a že ho mám mocinky ráda a že bych ho láskou zpapinkala a že ho miláčkuju… nejsem žádnej úchyl… mám ho ráda jako sůl, protože jsem se vzhlídla v neposkvrněné a čisté Marušce :) No, i když ta pokora, s jakou se nechala vyhnat na mráz, je přeci jen trošku alarmující. Ale špetka její skromnosti by se ve mně určitě našla. I těma kukadlama umím tak brutálně mrkat jako ona. … Akorát furt nechápu, proč s tím přirovnáním dělal pan král tenkrát takový ofuky. Kdyby viděl, jak se dneska po soli hned zapráší, když ji maj v Lidlu V AKCI, myslím, že by tenkrát radši držel hubu…