Kupujete pozemky ve vesmíru? Mars není úplně košer...

7. ledna 2012 v 23:40 | snowgirl |  THE X-FILES

Vlastní zvědavost mě zavála na webové stránky Lunární ambasády. Důvod? Češi před Vánoci velkoryse skupovali pozemky ve vesmíru. Vlastnit několik akrů na Měsíci, Marsu či Venuši je prý totiž v dnešní době nejen otázkou prestiže, ale také investicí do budoucna. Jak jsem dále zjistila, ceny jsou tu zatím o něco nižší než na Zemi, jeden akr vyjde zhruba na 990 korun, což je sumička téměř baťovská. Ani to vás ještě úplně nepřesvědčilo? Nevadí, provozovatelé internetových stránek mají plný arsenál odzbrojujících argumentů, proč si pořídit tam nahoře parcelu. Tak třeba: "Soukromému pozemku na jiné planetě se nemůže nic vyrovnat. Hmotné věci chátrají, květiny vadnou, ale tento dar se nikdy nezkazí, nezestárne ani neomrzí a jako každá nemovitost se časem jen spolehlivě zhodnotí." Hm, hm, bručíte si pod vousy a vzpomínáte na svojí chatičku na Záhoří, která nemá ani pořádnou příjezdovou cestu. Hlodá ve vás červíček pochybností, ba co víc, začínáte dumat, jestli Venuši, nebo raději pořádný flák Marsu? A pak si vzpomenete na varování známých: "S Marsem opatrně, tam jsou ty impaktní krátery!" Okamžitě ve vás ale převáží ryzí češství a dostaví se niterná otázka: "Dala by se za krátery uhádat nějaká sleva?" Očima zabloudíte zpět k agitce na internetu: "Nemalou roli hraje i to, že bude nemovitost na Měsíci rodině patřit navždy a jako klenot bude přecházet z generace na generaci, až se jednou vaši potomci budou moci skutečně vypravit na kosmickou parcelu." To už jistě i vy vrníte kosmickým blahem a přes operátora kontaktujete nejprve svého bankovního poradce a hned poté vyhlášeného kosmického delegáta, nějakého provinčního Okamuru. Na jazyk se vám zatím palčivě derou otázky: Potřebuju očkování? Co poplatek za komunál? A jak to vlastně bude s parkovacím stáním? Chybí už jen požehnání drahé polovičky. Vše na ni vychrlíte, jen co strčí hlavu do dveří. Podívá se na vás, soucitně vás pohladí po tváři a s ledovým klidem se zeptá: "A nestačil by ti, miláčku, náhodou Kosmodisk od Horsta Fuchse?"
Počet komentářů: 2
 

KDY BUDE KNÍŽKA? UŽ TÝDEN JE :)

18. listopadu 2011 v 22:45 | snowgirl |  HALABALA

V knize najdete dvanáct povídek. Mohlo by se tedy zdát, že kopíruje systém kalendářního roku. Kopíruje ale především život. Možná vám bude připadat, že píše autorka o vás, vaší rodině, známých, jako by nahlížela škvírkou mezi dveřmi nebo skulinkou v žaluziích. Tak opravdově se příběhy tváří. Autorka se umí dívat na svět otevřenýma očima, dokáže naprosto přesně vyhodnotit situaci a dovést čtenáře k nepředvídatelným závěrům. Jestli čekáte dvanáct happyendů, zřejmě budete překvapeni. A nejen vy. Divili by se pravděpodobně i hlavní protagonisté z povídek. Tak schválně: Zapamatuje si kamioňák Luďa drsnou lekci, kterou mu uštědřil vlastní sexuální pud? Dá ještě někdy Viola přednost chlapům před hnojením kytek? A co sto dvacetikilová Naďa - odhodí konečně bůček a přehodnotí svůj dosavadní život? Čtěte, dosazujte do vzorce a uvidíte sami, jestli dospějete ke stejnému závěru jako autorka.

KDE SE DÁ OBJEDNAT? Třeba tu

Počet komentářů: 7

Do supermarketů už zase předčasně vtrhli čokoládoví Mikuláši

20. října 2011 v 11:24 | snowgirl |  THE X-FILES
Život konzumních řetězců mě naučil se nedivit. Když do regálů dorazí koncem září čokoládoví Mikuláši a extra výhodné vánoční balíčky složené z deodorantů a mýdel, z mýdel a šamponů nebo z šampónů a kondicionérů, nedivím se. Když koncem února oblehnou kdejakou polici v obchodech zajíci, beránci, kuřata a jiná velikonoční fauna, taky se nedivím. Člověk tomu za ty roky tak nějak přivyknul. Co je ovšem mnohem horší a čemu se nepřestanu divit snad nikdy, je způsob, jakým je do obchodů importováno sezónní oblečení. Když si chcete koupit na podzim podzimní bundu, prodavačky vám (skoro dotčeně) oznámí, že podzimní zboží už přece není. Podzimní kolekce se odjakživa prodává od června do srpna, tedy v době, kdy jsou vám myšlenky na šusťákové vesty a pogumované anoraky zpravidla stejně vzdálené, jako pohnutky, s jakými vpustila Irena Obermannová do světa svou Tajnou knihu. Když si pak chcete v lednu pro změnu koupit zimní bundu, všude mají maximálně velikosti XS, S a XXL, případně kousky, které by si na sebe nevzala ani módní ignorantka Lenka Kořínková. "To jste měla přijít dřív, slečno, mladá paní nebo co hergot jste, poslední várku zimních bund jsme dostali v polovině října," jako by koukalo z očí všem ženám za pultem. Po pár zimách strávených v několik let starých zimních outfitech vás to nakonec přinutí přemýšlet podle harmonogramu ideálního spotřebitele: když se o víkendu vyšplhaly teploty k závratným šestadvaceti stupňům, hřála jsem se na sluníčku jako zmije a přemýšlela nad tím, jestli jsem už -ježišmarja- nepropásla příliv zimní kolekce.

Počet komentářů: 6

Další články

Kam dál